Paní Anna z Olomouce

Vedli jsme rozhovor s babičkou - Paní Annou. Paní Anna má dva syny a její manžel zemřel již dávno. Paní Anně je 75 let a bydlí v Praze.

Autorky: Bára V. a Viktorie H. (3BG)

Kdy a kde jsi se narodila?

7. ledna 1943 v Olomouci.

Co dělali tvoji rodiče?

Mamička švadlena a tatíček taxikář.

Měla jsi nějaké sourozence?

Ano, mám o dva roky starší sestru.

Jak jsi prožila svoje dětství?

Velice pěkně. Každou volnou chvilku jsem jezdila k maminčiné sestře, která měla hajnýho, takže já jsem jezdila na hájenku a ta příroda....No, každou vteřinu, pokud jsem mohla, jsem byla tam a takový mládí si málokdo zkusí. Pořád na to vzpomínám bylo to vynikající, v přírodě a kousíček i v lese.

Kde jste bydleli?

Přímo ve městě v Olomouci. Blízko náměstí.

A jak to vypadalo u vás doma?

No, velikánskej byt (byl to starý dům) spojený i s maminčinou dílnou, kde měla tovaryšky, a ještě jedna místnost jako zkušebna se zrcadly atd. A hráli jsme tam na honěnou.

Jak vypadal tvůj běžný den?

No, škola, úkoly, klavír a takhle. Kamarádky samozřejmě taky.

Co jsi dělala ve volném čase?

Bylo těžké se dostat domů. Furt jsem byla venku.

Dělala jsi nějaký sport?

Ano, házenou. Nejdříve českou házenou a potom za Zora Olomouc mezinárodní házenou.

Kam jsi chodila do školy?

Přímo v Olomouci. Bylo to kousíček přes ulici jenom kousek od kostela svatého Mořice.

Co tě ve škole bavilo a co tě nebavilo?

My jsme byli celkem dobrá parta a nevzpomínám si, že by mě něco nebavilo. Bylo to takový příjemný, nebo dalo se to.

Měla jsi nějaké oblíbené a neoblíbené předměty?

Tak výtvarku jsem měla velice oblíbenou a chodila jsem ještě do pěveckého sboru. (kromě házené)

Kde jsi v minulosti pracovala a co bylo náplní tvojí práce?

Mám vystudovanou pedagogickou fakultu, takže jsem nejdříve začala učit u Olomouce a potom co jsme se přestěhovali sem do Prahy s manželem, tak jsem začínala na Žižkově, než tady byla otevřena škola v Krči

Učila jsi něco jinak, než bys mohla učit třeba teď?

Protože mám vystudovanou matematiku a výtvarnou výchovu, tak jsem ze začátku, (asi dva roky, protože to jsem moc nemilovala) učila matiku a potom na celém druhém stupni výtvarku. A jako koníček pěvecký sbor, kde jsem měla 68 dětí.

Tak to byl velký sbor.

To byl kolos a výborný teda a vyhrávali jsme soutěže.

Pak tady mám dějinné události. Rok 1945 - 2. světová válka, rok 1948 převzetí moci komunisty, 1968 pražské jaro a invaze a rok 1989 sametová revoluce. Tak čím chceš začít.

Tak, rok 1945 si nepamatuju, protože jsem měla nějaký dva roky, rok 1948 taky ne.

A rok 1968?

To jsem byla už v Praze. Tady to proběhlo celkem dobře no, a v osmašedesátým se otvírala škola tady v Krči.

Kde jsi byla během této historické události?

No, tady v Praze.

Co si vybavíš ve spojitosti s touto událostí?

Tady to nebylo nijak tak ošklivý nebo takhle. Jezdili jsme samozřejmě dolů do města, takže asi takhle.

Jak si vzpomínáš na toto období svého života?

Ale velice pěkně, protože s manželem jsme to krásně prožívali. To bylo pro mě to nejkrásnější.

A potom poslední událost rok 1989 - sametová revoluce. Kde jsi byla během této historické události?

Klidný celkem to nemůžu nijak rozvádět.

Co si vybavíš ve spojitosti s touto událostí?

Že až se to uklidní tak zase zpívání s dětma a tak.

A jak vzpomínáš na toto období?

Já, celkem dobře.

A poslední otázka. Co ti teď dělá radost?

Že můžu dělat toho kustoda na pražským hradě, protože mám vyštudovaný výtvarku a obrazy, sochy atd. jsou můj koníček pořád, takže jsem tam mezi "svými" jak se říká. No, a ještě pořád pěvecký sbor dětí.

Kreslíš nebo maluješ ještě něco?

Teď už málo ale ruka pořád jezdí.

Tak děkuji moc.